Hlavní spouštěcí záznam

(Master Boot Record; MBR)
MBR, nejdůležitější datová struktura na disku, je vytvořen při rozdělování disku. MBR
obsahuje malé množství spustitelného kódu, nazývaného kód hlavního spouštěcího
záznamu (master boot code), podpis disku a tabulku oddílů. Na konci MBR je 2bajtová
struktura nazývaná podpis slova nebo konec označovače sektoru, jeho hodnota je
vždy 0x55AA. Podpis slova také označuje konec rozšířeného spouštěcího záznamu (extended
boot record; EBR) a spouštěcího sektoru.
Podpis disku, unikátní číslo v ofsetu 0x01B8, identifikuje disk operačnímu systému.
Windows 2000 používá podpis disku jako index pro uložení a načtení informace o disku
v podklíči registru:
HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\MountedDevices
Kód hlavního spouštěcího záznamu (Master Boot Code)
Kód hlavního spouštěcího záznamu provádí následující úkony:
1. Hledá aktivní oddíl v tabulce oddílů.
2. Najde první sektor aktivního oddílu.
3. Načte kopii spouštěcího sektoru z aktivního oddílu do paměti.
4. Předá řízení spustitelnému kódu ze spouštěcího sektoru.
Pokud nemůže kód hlavního spouštěcího záznamu provést tyto funkce, zobrazí jedno
z následujících chybových hlášení:
_ Neplatná tabulka oddílů (Invalid partition table)
_ Chyba při zavádění operačního systému (Error loading operating system)
_ Scházející operační systém (Missing operating system)
Poznámka Na disketě MBR není. První sektor diskety je spouštěcí sektor. Třebaže každý
pevný disk obsahuje MBR, kód hlavního spouštěcího záznamu se použije, pouze
pokud disk obsahuje aktivní primární oddíl.