Názvy a identifikace médií

Jako správce sdílených prostředků vzdálené úložiště zajišIuje, že klientské aplikace nepoškodí
cizí data. Použití práv pro fondy médií zamezuje aplikacím upravovat data jiných
aplikací. Jiný způsob, jak toho dosáhnout, je přiřadit každému médiu jedinečný
název, pomocí kterého se na něj budou aplikace odvolávat, sledovat identitu každého
média v systému a zajišIovat, že mapování mezi jedinečným názvem a fyzickým médiem
je vždy správné.
Systém správy knihovny by mohl zjednodušit použití domácího slotu média jako jeho
identity. Požadavek na připojení média v jednotce by mohl být stejně jednoduchý jako
„Připoj médium ze slotu 6 jednotky 2“. S minimalistickým přístupem jsou pochopitelně
problémy. Správce by mohl v průběhu otevření dvířek vyměnit médium v patici 6 za
médium v patici 7. Aplikace spouštějící požadavek by měla získat médium, které nebylo
očekáváno a nezná jej. Pro zabránění podobným situacím přiřazuje vyměnitelné úložiště
každému médiu jedinečný název, který se používá programově pro odkaz na médium.
Pro zachování konvencí přidělování názvů Windows 2000 vyměnitelné úložiště
používá globálně jedinečné identifikátory (globally unique identifiers – GUIDs) jako
formu těchto názvů.
Vyměnitelné úložiště identifikuje každou stranu média načtením jejího štítku. V různé
době vyměnitelné úložiště čte štítek, aby se ujistilo, že název média, který má, je namapován
správně. Zvažte upřesnění příkladu daného dříve. Pokud název média jednoduše
ukazuje na médium v patici 7, mohl by správce vyměnit obsah patice 7 v průběhu
přístupu dvířky a příště, až by aplikace použila tento název, obdržela by jiné médium.
Vyměnitelné úložiště tomu zabraňuje sdružováním informací uložených na štítku
média s jeho názvem. Například pokaždé, když je médium připojeno, vyměnitelné úložiště
načítá štítek, aby zajistilo, že bude připojeno správné médium. Inventarizace je
operace, kterou může požadovat správce nebo kterou může vyvolat vyměnitelné úložiště,
která ověřuje štítky asociované s každým pojmenovaným médiem v knihovně.
Jelikož potřebují správci také identifikovat média jedinečně, a jelikož GUID se obtížně
čtou v tištěné podobě, vyměnitelné úložiště také přiřazuje každému médiu zobrazovaný
název. Tyto názvy se dají měnit, takže pokud má správce schéma přidělování názvů
médiím, může být médiu přiřazen jiný zobrazovaný název, než byl ten, který mu na
počátku přiřadilo vyměnitelné úložiště.